V JASNÉ SE LYŽUJE na padesáti kilometrech sjezdovek, z nichž většina je technicky zasněžovaná. Trasy jsou vhodné pro náročné i rekreační lyžaře, pro začátečníky i rodiny s dětmi – pro ně je tu dostatek výukových pásů a herních prvků i modrých sjezdovek. Lyžařská sezona je tu až neuvěřitelně dlouhá. „Je to paradox. Lidé chtějí lyžovat brzy v prosinci, musíme si pomáhat technickým sněhem, abychom jim vyhověli. V lednu a únoru nám tu ale spadne tolik sněhu, že můžeme sezonu končit až v květnu, jenže o jarní lyžování už nikdo moc nestojí. Loni jsme zavírali patnáctého května, sněhu bylo ještě dost, ale nebyli lidi!“ směje se ředitel horského střediska Jasná Jiří Trumpeš, Čech, kterého do Jasné, střediska na rozhraní regionů Horehroní a Liptov, přivedla láska k horám a lyžování. Sníh tu k jeho velkému nadšení odtává až do konce června. JEŠTĚ VLONI SI V JASNÉ LYŽAŘI často stěžovali na velké fronty. Těm by měl být letos s otevřením nové, patnáctimístné kabinkové lanovky z Bielé púti na Priehybu konec. Jízda lanovkou je hodně rychlá, stejně jako další část cesty na samotný vrchol Chopku, který je s nadmořskou výškou 2024 metrů třetí nejvyšší horou Nízkých Tater (převyšuje ho Ďumbier a o jediný metr i Štiavnica). Rozhodně je ale největrnější slovenskou horou s průměrnou roční teplotou –1 °C, takže se tu patrně dlouho nezdržíte, byť výhledy na všechny strany jsou překrásné.
PAMĚTNÍCI A MILOVNÍCI SPORTOVNĚJŠÍ JÍZDY oceňují, že se letos do provozu vrací legendární vlek Tatrapoma H210 v lokalitě Zadné Dereše. V době svého vzniku, v roce 1981, byl s délkou 1550 metrů nejdelším vlekem na území tehdejšího Československa. Právě tímhle vlekem se dostanete k prašanové zóně; podle ředitele skiareálu jde o jedinečnou možnost naučit se jezdit i v náročném terénu s čerst vě napadaným sněhem.
